Děkuji, že vznikl film Identita, a také za možnost po dlouhé době opět vidět spoustu známých a aspoň si říct „ahoj“ a zeptat se, jak se máme atd. Je to jiný svět – ten grafický, ten pracovní, někdy jdoucí po povrchu, zatímco hloubku si chráníme v konverzaci (tak to cítím já…).
Bylo potřeba něco vyvážit, a proto opět sobotní běh v naprosté přítomnosti – v bahně a lehkém mrholení. Doběh do Řeže a objevení krásného nového graffiti na nádraží byla krásná „art“ třešnička na pomyslném dortíku sobotního běhu – s názvem „Rovnováha“.
(v ON botech mít bahno je hnus, ale stále na obláčkách, že …)
– rovnice čím více km uběhnu tím se cítím líp, Ale …