- Views 684
- Likes
24 & 48 h Self-Transcendence Race Kladno
Moje první 24h byla těžká, byla první, první sebepřekonání. Spoustu rad jsem dostala, spousty varování a tak jsem čekala co vše se naplním a co bude snadné atd. Rady jsou skvělé, „musíš jíst, aspoň něco“ do nějaké doby to šlo. Naštěstí jsem na závodech měla sestru (její muž taky běžel) takže to co sestra uvařila pro svého muže jsem ochutnala i já, bramborová kaše a sůl byla dobrá volba, poté puding (ráno 4h) a pak tousty (8h). Pití to taky je moc důležité, vyladit si co pít atd. Nejnáročnější byla ta část když vás přepadne únava, běh a nohy vás nějak nesou, ale únava jako spánek to jsem musela tělo poslechnout a dát si hodinku spánku. Další část a nechápu proč ji píšu až na konci je hlava a její tok myšlenek „proč to běžíš“? „jsi normální“ ty jsi „blbá takto blbnout“ jedna část myšlenek a další byla „naser si“ prostě jen „běžím“ a docházím k poznání a užívám si přítomnost a hrdost na sebe, že jsem to zvládla.