Třetí průzkum byl původně plánovaný až do Písku, ale nepodařilo se mi urvat víc času od práce a část této trasy byla navíc hodně o asfaltu. Průzkum vedl z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou, cca 32 km. Ráno vstávat ve 4.30, jít na vlak a pak rozumně doběhnout do Týna a vrátit se zpět do Prahy.
Přiznám se, že si běh více užiji o víkendu (klienti mají naštěstí také víkend), ale i zkouška běhu během týdne byla fajn. Krásné vytržení z konceptu pracovního dne. Zhodnocení průzkumu III? Byl krásný. Louka plná kopretin, nádhera.
Co jediné neustále ladím, je běžecký batoh. Je vždy těžký, i když se snažím brát s sebou minimum věcí. Nejtěžší je voda a taky ten detail, že někdy vlastně nevím, kde skončím. A to je můj problém.
Z nejjižnějšího bodu Česka až na ten nejsevernější.
Proč? Protože mi to vnitřně dává smysl. Každý průzkum trasy, který teď dělám, mě v tom jen utvrzuje.
Možná ten jediný a nejdůležitější důvod, proč jsem se rozhodla přeběhnout ČR, je ten, že chci a že můžu. Nic jiného.
Ano, běžím sama. Je náročné to naplánovat – práce, syn a také doprava. Nikdy není nic stoprocentní, a tak by bylo složité plánovat ještě dalšího spoluběžce. Budu ale ráda, když se někdo přidá alespoň na pár kilometrů.
Tato cesta není žádný výkon ani pokus o rekord. Není o překonávání ostatních ani o číslech. Je o tom, že někdy stačí jen být. Běžet. Nebo na chvíli jít. Vnímat prostor, přírodu, lidi, cesty i celou krajinu. Pokaždé, když dokončím jeden průzkum trasy, řeknu si: „Skvělé, jsi zase o kousek blíž sobě.“
Možná právě o tom tenhle přeběh je.
První průzkumZDE (Vyšší Brod (doběhnutí na – nejjižnější bod ČR, zpět přes Brod do Českého Krumlova)
Druhý průzkumZDE (Český Krumlov – České Budějovice)
(plán) Třetí průzkum ( České Budějovice – Týn nad Vltavou – Písek a nebo ještě dál ) (69 km)
(plán) Čtvrtý průzkum ( Písek (asi) – Černošice – Praha (Vokovice) (133 km)
(plán) Pátý průzkum (Praha-Vokovice – Nejsevernější bod ČR (nejdelší část 167 km )
Současné výběhy nejsou samotným přeběhem. Jsou to průzkumy trasy nanečisto. Poznávám krajinu, ověřuji si jednotlivé úseky a skládám si celou cestu postupně dohromady. Až se naskytne několik dní volna v kuse, pravděpodobně čtyři, vyrazím na skutečný přeběh a spojím všechny tyto části do jedné souvislé cesty z nejjižnějšího bodu Česka až na ten nejsevernější.
Celá cesta z nejjižnějšího bodu na nejsevernější bod ČR je dlouhá cca 444 km +- nějaké km. Může to být kratší, ale odbočka je do Týna nad Vltavou.
Pomalu vyhodnocuji svůj (nejen) běžecký rok a dívám se na aplikaci, která krásně ukazuje puntíkama dny, které jsem běžela, vizuálně to vypadá krásně. Kolik km letos naběhám, uvidíme 🙂
Tento obrázek je součást mé mentální přípravy na závod 12h na ovále, cíl uběhnout 110 km. Přiznávám, že na ovále jsem nikdy neběžela 12h ani 24h, ty jsem vždy běžela na 1km nebo 3km okruhu v terénu a to je rozdíl. Co to udělá s hlavou netuším :), ale musím to vyzkoušet. Zde odkaz 🙂
Někdy je těžké si přiznat, že bych měla být na sebe hrdá co vše jsem zvládla a nesrovnávat se … Být tzv. máma samoživitelka, být osvč, vychovávat syna, tak aby byl šťastný, zvládnout jeho pubertu.
Měla bych si sepsat seznam a vidět to před sebou když pochybuji. Pořád mám pocit, že je toho málo, ale není, vůbec není ! Jen stačí překřičet tzv. vnitřního – imposter.
(je to jak s během, vše se musí trénovat, bohužel … )
Nike 50th Anniversary | Seen It All – Spike Lee Director’s Cut
Společnost Nike slaví v letošním roce 50 let od svého založení. Firmu založili v roce 1972 Phil Knight a Bill Bowerman. Velice stručné, ale nejvíce vystihující jsou videa. Krásně fungující emoce značky logo je jen nositel emoce!
The new branding celebrates these aspects through a word mark and logo motif that creates a visual metaphor of a road – an ongoing journey. Graphic and bold in its form, but tactile and sensuous in application, the logo aims to represent the conflicting sides of New York; caviar and pizza, limos and taxis, ball games and broadway.
Takto si představuji logo, které dokonale reflektuje obsah (emoce) značky!
Tak a je tu rok 2018 a bude to další jízda šílených a dechberoucích událostí, které ani nebudu umět pochopit, ale co nemusím vše chápat a ani vlastně nechci. Bude to krásný kreativní rok, ano i náročný, ale doufám, že se vše bude nějak vyvažovat. A obrázek je o nadhledu.
